Sociální nápodoba

Děti v předškolním věku se velmi dobře přizpůsobují prostředí, ve kterém se v danou chvíli nacházejí. Doma se chovají jinak než v mateřské škole. U dědy a u babičky je to také jiné.

Pokud dítě uvidí, že tatínek nejí ryby, také je nebude jíst. Když uslyší kamaráda v mateřské škole: „Fuj, to je hnusný!“, také jídlo nebudou jíst ani ostatní děti. V mateřských školách jsou na tyto situace připravené paní učitelky a snaží se děti motivovat, aby alespoň ochutnaly.

Zamyslete se proto nad tím, jaké máte v rodině návyky a snažte se děti vést ke zdravému životnímu stylu tím, že jej budete aplikovat v rodině.

Společné večeře

Nejčastěji je večeře jediné jídlo, kdy se může sejít celá rodina u jednoho stolu a společně si povídat o tom, co se komu za celý den stalo. Je to skvělý způsob, jak udržovat vzájemnou komunikaci a dobré vztahy v rodině.

Jídlo by neměla rušit zapnutá televize, nebo mobilní telefony a další elektronika, nebo čtení novin apod. Ideální je, pokud se do přípravy zapojí celá rodina.

Nejednotnost názorů v rodině

Rodiče se často hádají před dětmi… Tatínek zakáže, maminka povolí… To jsou nejčastější prohřešky v rodině. Dítě z toho má akorát chaos. Má rádo maminku i tatínka a nerozumí dané situaci. Je důležité, aby se nejdřív mamka s taťkou dohodli stranou a následně dítěti dali pevné hranice, kam smí a kam už ne.

V předškolním věku, tedy od 3 do 6 let, děti začínají objevovat svět a jídlo pro ně přestává být prioritou. Dítě si často vybírá pouze to, co mu chutná a zkouší, co rodiče vydrží. Snaží se prosadit. Mnohdy proto dochází k ústupkům rodičů, tento krok však obvykle nevede ke zdárnému konci.

Celkově jakékoliv dohady, „přetahování se“ o jídlo, hry s jídlem nebo slibování odměn za snězenou porci nemají šanci uspět. Rovněž nucení dítěte do jídla vede spíš k tomu, že si dítě vytvoří negativní vzpomínky a jídlo už nebude nikdy jíst.

Je potřeba si uvědomit, že malé děti vnímají jídlo všemi smysly – kromě chuti a vůně i teplotu, barvu a konzistenci. I když dětem nabídneme jídlo, které je skutečně hodnotné, ale nelíbí se jim barva, nebo je na ně příliš teplé, můžeme se setkat s neúspěchem. Je potřeba vypozorovat proč dítě jídlo odmítá.

Obecně platí, že by se role jídla neměla přeceňovat. Nechte dítě v klidu a v příjemném prostředí jídlo sníst. Na jídlo ponechte dítěti přiměřenou dobu (cca 20 minut). Pokud dítě nechce jíst podávaný pokrm, jídlo mu nenuťte, ani nenabízejte jiné varianty. Dítě nepřemlouvejte ani s ním nesoutěžte, kdo jídlo dřív sní. Když nechce jíst, talíř bez komentáře odneste. Nesnězené jídlo si nezasluhuje výčitky, stejně jako snězené jídlo nezasluhuje přílišnou pochvalu nebo odměnu.

Nucení do jídla může v pozdějším věku vyvolat nechuť k určitým druhům jídel, naopak soutěžení a hraní s jídlem zaměňuje funkci jídla za hru.

Praktikujte tzv. babičkovský přístup: „Nechceš, nechej tak.“ Bylo prokázáno, že předškolní děti mají rozdílný příjem jídla během dne, ale celkový příjem za den je velice stálý.

Předškolní věk je nejvhodnějším obdobím k seznámení dítěte se zásadami zdravé výživy. V tomto věku je ještě možné dítě velice dobře ovlivnit.

Co dále doporučujeme? Podívejte se na Tipy a triky, které vám pomohou dítě naučit jíst.

Důležité je dětem nabízet přirozenou pestrou stravu z rostlinných i živočišných zdrojů. Alternativní výživové směry jako je vegetariánství a veganství u dětí nedoporučujeme. Důvodem je, že strava z pouze rostlinných zdrojů neobsahuje všechny životně důležité látky, které jsou pro správný vývoj dětského organismu nezbytné. Doplňky stravy pestrou plnohodnotnou stravu nikdy nenahradí.

Doporučený denní příjem základních živin

Bílkoviny

Pro správný růst a vývoj dětí je důležitý vyšší příjem bílkovin (na kg hmotnosti) než je potřeba u dospělých. Plnohodnotné bílkoviny lze získat z živočišných zdrojů (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce). Bílkoviny se vyskytují i v rostlinných zdrojích, zejména v luštěninách, v menší míře i v obilovinách. Doporučený příjem (dle WHO) živočišných bílkovin je 50-70 %, rostlinných tedy 30-50 % z celkového příjmu bílkovin.

 

Věk dítěte           Chlapec              Dívka

3 roky                 14 g/den            13 g/den

4-6 let                 18 g/den            17 g/den

Tuky

V předškolním věku potřebují děti vyšší množství tuku na kg hmotnosti než dospělí. Není nutné hlídat hladinu cholesterolu v potravinách. Na co je dobré si dát pozor je složení tuků. Rostlinné oleje by měly převažovat nad živočišnými v poměru 2:1 ve prospěch rostlinných olejů.

 

Věk dítěte          % celkového energetického příjmu

3 roky                               30–40

4-6 let                               30–35

Sacharidy

Sacharidy společně s tuky hrají nejdůležitější roli při pokrytí energetické potřeby. Mezi ně patří jednoduché cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza – řepný, třtinový cukr, sladké sirupy (javorový, agávový, datlový atd.)) a cukry složené (polysacharidy – škrob). Důležité je jednoduché cukry omezovat, a naopak přijímat cukry složené (pečivo, těstoviny, rýže, bulgur, kuskus atd.).

Plnohodnotnou smíšenou stravou děti obdrží ze sacharidů asi 50 % celkové energie.

Výživová doporučení u předškolních dětí

Denní porce jídla by měla být rozdělena do 3 větších jídel a 2 menších svačin.

Jídlo Věk 2-3 roky Věk 4-6 let Poznámky
Velikost porce Počet porcí Velikost porce Počet porcí
Mléko a mléčné výrobky ½ hrnečku (125 ml) 4-5 ½-3/4 hrnečku (125-180 ml) 3-4 ½ hrnečku mléka = 15-20 g sýru = ½ hrnečku jogurtu
Maso, drůbež, ryby 30-60 g 2 30-60 g 2 30 g masa může být nahrazeno: 1 vajíčkem, 4-5 lžícemi vařených luštěnin
Ovoce a zelenina sevřená pěst dítěte 4 (2 porce ovoce, 2 porce zeleniny) sevřená pěst dítěte 4 (2 porce ovoce, 2 porce zeleniny) 2 porce ovoce a zeleniny by měly být v syrové formě*
Pečivo a obiloviny ½-1 krajíc chleba

 

¼-1/2 hrnečku vařených obilovin

3-4 1 krajíc chleba

 

½ hrnečku vařených obilovin

3-4 Jeden krajíc chleba může být nahrazen ½ hrnečkem vařených těstovin nebo rýže

* Syrová zelenina se nesmí podávat dětem, které neumí ještě dobře žvýkat.

  • Celozrnné pečivo zařazujte postupně, ale omezeně – maximálně 8x do měsíce.
  • Sledujte pitný režim (pro tento věk je nezbytný příjem přibližně 1 l tekutin denně).
  • Nevhodné je nadměrné solení, používání ostrého a pálivého koření a uzenin.

Technologická úprava pokrmů

Vhodné úpravy pokrmů: vaření, dušení, zapékání.

Nevhodné úpravy pokrmů: smažení, fritování, grilování.

Stravování v mateřských školách se řídí zejména vyhláškou č. 107/2005 o školním stravování. Součástí vyhlášky je spotřební koš, který nařizuje plnění daných komodit (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, volné tuky, volné cukry, brambory a luštěniny) v určitém rozmezí.

Pokud tedy školky vaří z kvalitních surovin a nepoužívají instantní suroviny, je dětem zajištěna velmi kvalitní a plnohodnotná strava.

Pokud je dítě v mateřské škole celý den (nechodí domů „po O“), má v mateřské škole zajištěna 3 jídla a pitný režim. Jedná se o dopolední a odpolední svačinu a oběd složený z hlavního jídla a polévky. Celkově dítě přijme ve školce asi 60 % denního příjmu. Ptejte se dětí, co přes den skutečně snědly a domácí stravou doplňte to, čeho byl nedostatek, nebo dítěti nechutnalo.

Pokud Vás toto téma zajímá více, podívejte se do záložky “Mateřské školy”, případně nás kontaktujte.